Inovace v oblasti rostlinného jídla, nejnovější trendy a průzkumy v rostlinném odvětví, veřejné i profesní vzdělávání, spolupráce s médii a kuchaři. Takový je výčet oblastí, které spadají pod křídla ProVeg Česko. Podrobně jsme se o tom bavili s Janem Vanžurou, který má v ProVeg Česko na starosti komunikaci s obchodními partnery, pomáhá českým výrobcům s inovacemi a vývojem nových rostlinných výrobků a také s rozjezdem start-upům.
V jakých souvislostech se člověk může obrátit na ProVeg. Co má ProVeg Česko na starosti a co nabízí?
Naší misí je snížit celosvětovou spotřebu živočišných produktů o 50 % do roku 2040. Proto působíme hned v několika oblastech. První z nich jsou inovace v oblasti rostlinného jídla, kdy podporujeme a propojujeme start-upy a globální partnery. Pro start-upy nabízíme přímo program Future Foods, který zahrnuje praktického průvodce, členství v komunitě a pravidelné akce a webináře. Zajímáme se také o nejnovější trendy a průzkumy v rostlinném odvětví. Další oblastí je veřejné vzdělávání a média, kdy se snažíme poskytovat inspiraci a podporu ke snížení či vyloučení živočišných produktů z lidské stravy. Vydáváme pravidelně inspirativní e-booky, vlastní podcast, plánujeme výzvu Veggie Challenge a vzděláváme zájemce a zájemkyně na našich webinářích. Spolupracujeme také s médii s cílem zdůraznění benefitů rostlinnější stravy. Věnujeme se také vzdělávání odborníků a odbornic například v podobě osmi týdenního kurzu, který je vhodný pro výživové poradce, nutriční terapeutky, lékaře i trenérky. A v rámci gastro projektů spolupracujeme také s kuchaři a kuchařkami, abychom jim přestavili svět rostlinné kuchyně.
Myslíte si, že veganství je způsobem života, který je podstatnou součástí budoucí společnosti? Z jakých důvodů?
Určitě souhlasíme s tím, že rostlinné produkty budou jednou ze součástí řešení současného neudržitelného potravinového systému, který se musí změnit. Získávání kalorií a bílkovin z konvenčních produktů živočišného průmyslu je totiž krajně neefektivní a má obrovské dopady na zdraví lidí, spravedlnost ve světě, zvířecí životy i životní prostředí. Myslíme si, že tzv. potraviny budoucnosti bychom mohli rozdělit do tří kategorií – na jedné straně jsou to samozřejmě rostlinné potraviny, tak jak je už známe. Většinou se vyrábí tak, že se z nějaké luštěniny (např. hrách) extrahuje bílkovina a ta se potom použije při výrobě produktu společně s dalšími ingrediencemi. Další kategorií jsou tzv. kultivované produkty, kdy se vypěstuje maso z buňky v laboratoři a poslední kategorií je podobný proces tzv. přesné fermentace, kdy se určité mikroorganismy, např. kvasnice, “naučí” aby produkovali přímo určitou látku, např. protein, pomocí fermentace.
Tato poslední metoda je velmi zajímavá i v souvislosti s Taste Fake Milk, protože tímto způsobem se už dnes vyrábí právě alternativní mléko a dostupná je také již první zmrzlina vyrobená z takového mléka. Metoda přesné fermentace však není v potravinářském průmyslu žádnou novinkou, naopak díky houbám – jako jsou kvasinky – a fermentačnímu procesu již desítky let získáváme důležité ingredience, například syřidla pro výrobu sýrů či vanilin. Inovativní je však použití této známé metody při výrobě živočišných bílkovin a vyvinutí mléka, sýrů, zmrzliny či vaječných bílků bez využití zvířat.
V ProVeg máte na starosti obchod a inovace. Co si pod „inovacemi“ máme představit a jaká inovativní řešení nás v oblasti veganství obecně čekají?
Nejčastěji se jedná o inovace v sektoru produktové výroby, kde spolupracuji s českými výrobci na optimalizaci a rozvoji rostlinných alternativ. Může se jednat o konverzi vegetariánských výrobků na veganské nebo také vývoj úplně nových produktů, které budou následně zařazeny do portfolia konkrétní značky. V poslední době je například velmi aktuální téma fortifikace potravin. Dále také pomáhám začínajícím start-upům v orientaci v rostlinném byznyse a jejich následné stabilitě na trhu.
Jan Vanžura
Můžete nám vyjmenovat pět celosvětových veganských trendů/ problémů/ otázek, které aktuálně zaznívají na světové veganské scéně?
Velkým trendem je určitě již zmíněná buněčná kultivace a přesná fermentace. Mnoho firem začíná škálovat a jsou připraveni uvést své alternativní produkty na trh. Ve Švýcarsku vznikne Cultured Food Innovation Hub a rozhodně o tomto odvětví ještě hodně uslyšíme. V oblasti alternativ mléka bych vyzdvihl mléko z brambor, které má nejnižší ekologickou stopu ze všech alternativ mléka a vyrobila ho švédská značka DUG. Na druhé straně v oblasti alternativ masa můžeme vidět přesun do odvětví ryb a mořských plodů, a to jak v oblasti kultivovaných potravin (BlueNalu či Shiok Meats – první kultivované krabí maso na světě), tak v oblasti rostlinných alternativ (například značka Nestlé uvede rostlinné krevety, ale také vlastní alternativu vajec, což je další oblast, kde vidíme zájem velkých hráčů). Dále se mnozí hráči soustředí na “celosvalové” alternativy masa a chtějí nabídnout celé steaky – např. Wicked Kitchen přišla s celým kusem rostlinné jehněčí pečeně a na celosvalových produktech pracuje také Impossible Foods. Jako poslední trend bych zmínil velký rozvoj v oblasti stravování, protože snad všichni velcí hráči z řad fast-food řetězců pracují na nabídce zahrnující rostlinné potraviny. Například KFC vyvíjí vlastní verzi rostlinných smažených kuřat a Burger King rozvíjí rostlinné možnosti v Jižní Africe.
Na akci Taste Fake MILK v Černé labuti budete také sedět v porotě a volit si svého nejoblíbenějšího „Alternativce“. Co pro vás bude zásadní pro rozhodování – chuť, složení, vůně, obal či dopad na životní prostředí?
Určitě veškeré zmíněné parametry vnímám jako velice důležité. Mně osobně bude nejvíce zajímat chuť výrobku a vzhled obalu. Tyto dvě proměnné u mě nejčastěji vedou k volbě mezi konkurenčními výrobky a také k opakovaným nákupům daného produktu.
Více na:
https://proveg.com/cz/
https://www.facebook.com/ProVegCZ/
https://www.instagram.com/proveg.cz/
