Je stejně silnou bojovnicí nejen v ringu, ale i za práva zvířat. „Je pro mě přirozené sportovat na rostlinné stravě,“ říká Iva Linda Maruščáková – thaiboxerka a spoluzakladatelka Vegan Fighter, která usedne v porotě Taste Fake Meat.
Jak byste jednou větou vyjádřila, kdo jsou Vegan Fighters?
Jsme tým lidí, kteří inspirují svými projekty i životním stylem k individuální i společenské změně v ohleduplnosti ke zvířatům a planetě.
Co bylo první – start veganského života či sportovní kariéry?
Maso nejím asi od deseti let, kdy jsem závodně hrála basket. Ale pokud se bavíme o bojových sportech, tak s těmi jsem začala už jako veganka. Je pro mě tedy přirozené sportovat „na“ rostlinné stravě, proto jsem se ani nikdy nepozastavovala nad tím, že by s tím někdo měl mít problém.
Pamatujete si na okamžik, kdy jste se rozhodla, že začnete jíst výhradně vegansky nebo jste k tomu naopak postupně dospěla?
Ano, vzpomínám. Bylo to takové hezké letní ráno. Probudila jsem se a věděla jsem, že od toho dne už nechci jíst cokoliv ze zvířat. Je to hodně dávno, byla to doba, kdy nás veganů v Česku bylo asi deset a popravdě jsem tehdy ani já moc nevěděla, že veganství se začíná stávat trendem. V mém případě šlo čistě o intuitivní rozhodnutí.
S jakými třemi nejčastějšími předsudky se ve svém okolí ve vztahu k veganství setkáváte a jak na to argumentujete?
Mění se to v čase. V období, kdy jsme založili Vegan Fighter bylo jen málo lidí, kteří by se nad tím nepodivovali a nesmáli se myšlence, že by sportovec měl jíst jinak, tedy bez živočišných produktů. Pak se ale poměr postupně začal měnit a čím dál tím častěji se mě i dalších veganů na tréninku začali chodit ptát i ti největší dřívější odpůrci alternativní stravy, jaký „vegan protein“ by měli vyzkoušet. Teď, když jsem už víc jak dvacet let veganka a stále se mi fyzicky daří dobře, se už moc s předsudky nesetkávám. Aktuálně vedu s nevegany nejčastější diskuze například o tom, že ještě nemají emočně propojený fakt, že maso na jejich talíři je kousek těla zvířete. Když si dokáží propojit utrpení zvířat a fakt, že k němu přispívají, pak už jen stojí před otázkou: „Jakou mám jinou možnost?“ Naštěstí je jich dnes už tolik, že si stačí jen vybrat.
Veganství není jen forma stravování, je to životní styl. Co pro vás znamená – co vám do života dalo a je naopak něco, co vám vzalo?
Určitě mi veganství dalo svobodu. Zejména ve smyslu, že žiji pravdivě vůči svým nejvnitřnějším hodnotám. V psychoterapii říkáme, že s každou další oblastí, ve které se člověk zbaví obranných mechanismů a vidí svět pravdivě, se mu vrátí uvnitř velké množství vnitřní síly. A tak to opravdu cítím. Žít podle toho, co člověk cítí, považuji za svobodu a za jednu z nejdůležitějších věcí vůbec.
Veganství mě také naučilo stát si za svým. Být v Česku před dvaceti lety vegankou – tedy v extrémní menšině – opravdu nebylo jednoduché. A třeba některé argumentační přestřelky v tělocvičně plné mužských zarytých nevegan kolegů chtělo ještě před pár lety hodně trpělivosti.
Založili jste řadu vegansky laděných eventů a organizací, na co z toho jste nejvíc hrdá a proč?
Vůbec na to, že jsme do toho šli. Prvotní impulz jsem si totiž musela obhájit i před kolegy, začínali jsme jen s mou myšlenkou a s intuitivně silným pocitem, že toto je nyní „ono“. Akce jsem dokázala postavit od nuly, což dříve nebylo jednoduché, veganství v té době ještě nebylo trendem. Osobně mě ale nejvíc těší, kolik lidí jsme za ty roky inspirovali a kolik zvířat jsme tak zachránili. Největší radost mám z toho, kolik lidí z nejmladší generace nyní vnímá veganství a to, že zvířata musíme chránit, ne jim ubližovat, jako samozřejmost.
I díky tomu vidíte, jak je velká komunita veganů, ale i těch, kterým je veganství sympatické, jsou otevřeni jeho myšlenkám a chutná jim veganské jídlo. Dokážete na základě toho popsat situaci příznivců veganství v Česku a jak to odhadujete do budoucna?
Ano, máte pravdu, veganství je velký trend. Osobně ale věřím, že už je v situaci, kdy trendem být přestává a kdy se z něj stává součást mainstreamu. Pokračovat dál v konzumaci zvířat je neudržitelné nejen eticky, ale i z hlediska ekologie – fakta o zbytečné náročnosti získávání masa a mléka už dnes asi většina lidí zná a alternativ přibývá. Stačí jen učinit volbu a vyměnit to, na co jsou lidé zvyklí, za chuťově to samé, ale z modernějších zdrojů. Osobně také věřím, že náš svět už brzy změní nástup cultured meat – umělého masa na celosvětový trh. Aktuálně připravujeme s Vegan Fighter Talks zajímavou reportáž z vývoje jednoho českého projektu, tak tímto zvu i čtenáře a čtenářky ke sledování.
Vzhledem k tomu, že cestujete často do zahraničí, můžete říct, kde se cítíte jako veganka nejlépe a kde je to naopak nejtěžší role a jak to řešíte?
Patnáct let jsem pracovala jako stevardka, oproti tomu tedy dnes cestuji minimálně. Asi bych neřekla, že je to někde nemožné se najíst vegansky. Pokud tedy necestujete do zemí jako je Mongolsko nebo některé africké země, kde je to samozřejmě těžší. Ale pokud tam netrávíte rok, tak se to vždy nějak zvládnout dá. A kde se jako vegan najíte nejlépe? Osobně miluji italskou kuchyni. Tam si jako vegani můžeme už roky dopřávat opravdu hodně. Mám také ráda masové alternativy, takže mě baví ochutnávat různé vegan úpravy místních masových specialit.
Je mezi příznivci bojových sportů hodně vegetariánů či veganů a je to spíše z důvodu etického či z důvodu dopadu na fyzickou kondici?
Dříve nás bylo velmi málo, teď přibývá jak veganů a veganek, tak i lidí, kteří zařazují veganství do různých fází své sportovní přípravy. Baví mě sledovat, jak další a další příklady viditelných vegan sportovců dál inspirují společnost v odvaze být jiní, stát si nejen za tím, že rostlinná strava poskytuje skvělou kondici, ale i za etickou stránkou. Tedy za tím, že zvířata bychom měli – obzvláště jako bojovníci a bojovnice – chránit.
Blíží se Veggie Náplavka, na co se mohou návštěvníci těšit a co je klíčovou letošní myšlenkou?
Novinky! Ve světě rostlinných alternativ přibývají rychlostí blesku a my máme velkou radost z toho, kolik prodejců má zájem na Veggie Náplavce své novinky prezentovat. Máme v plánu prezentovat také novinky z oblasti ochrany zvířat, protože NGOs a různé azylové projekty jsou na našich akcích čestnými hosty. Nesmírně si všech, kdo pracují pro zvířata, vážíme a snad i zde jim mohu za nás poděkovat za všechno, co dělají. V neposlední řadě bychom, myslím jako první v ČR, rádi na této Veggie Náplavce více informovali o novém trendu, kterým je již zmíněné cultured meat.
Jaké je vaše aktuálně nejoblíbenější nemaso – fake meat a v jaké kombinaci?
Vegetarian Butcher – kuřecí kousky. A to v jakékoli podobě!
Iva Linda Maruščáková
Je psycholožka, thaiboxerka, lektorka a spoluzakladatelka Vegan Fighter. Bojovými sporty se zabývá mnoho let, vyhrála MČR v thaiboxu, aktuálně se závodně věnuje grapplingu, trénuje MMA.
Přednáší mj. sportovní psychologii na UNYP (University of New York in Prague). Věnuje se osobnostnímu rozvoji ve firmách, pracuje s principy hlubinné psychologie. Publikuje na témata spojená s hlubinnou psychologií ve vztahu ke zvířatům, planetě a klimatické krizi. Usedne v porotě Taste Fake Meat.
